Seskupení > Exoplanety > Exoplanety okolo hvězdy Kepler-1814

Exoplanety okolo hvězdy Kepler-1814

Hvězda Kepler-1814
Vzdálenost726,346 (± 14,661) pcSpektrální třídaK2V
Hvězdná velikost V15,814 magHmotnost0,77 MSlunce
StáříEfektivní teplota4 761,0 (± 122,0) K
Poloměr0,821 RSlunceMetalicita [Fe/H]0,2 (± 0,3)
Disk detekovánMagnetické pole
RA200019h 00m 52,0sDec2000+41° 16' 56,7"
Alternativní jménaKIC 5942808, KOI-2250
ExoplanetaKepler-1814 bKepler-1814 c
StavPotvrzenaPotvrzena
Objevena v roce20172017
Hmotnost m
Hmotnost m⋅sin i
Hlavní poloosa a0,0371 au0,0133 au
Oběžná doba T2,935359955 JD0,626281977 JD
Výstřednost dráhy e00
Zem. délka periapsidy ω
Čas průchodu
periapsidou Tperi
Poloměr Rp0,21135 RJ0,14765 RJ
Sklon dráhy i84,29 °81,02 °
Aktualizace15. 6. 202415. 6. 2024
Metoda detekcePrimární tranzitPrimární tranzit
Metoda detekce hmotnosti
Metoda detekce poloměruPrimární tranzitPrimární tranzit
Molekuly
Primární transit2 454 969,184 (± 0,00154) JD2 454 964,906 (± 0,00151) JD
Sekundární transit
Úhel λ
Impaktní parametr b0,86 (± 0,62)0,553 (± 0,467)
Okamžik Vr=0
Semi-amplituda změn
radiálních rychlostí K
Vypočítaná teplota Tc1 022,0 K1 711,0 K
Naměřená teplota Tm
Zem. délka
nejteplejšího místa
Geometrické albedo
Povrchové gravitační
zrychlení log(g/gH)
Alternativní jménaKOI-2250 b, KOI-2250.01KOI-2250 c, KOI-2250.02

Hranice obyvatelných zón pro Sluneční soustavu a hvězdný systém

Pro výpočet hranic obyvatelné zóny je použit model Kastinga et. al. (1993), později upravený Kopparapuem et. al. (2013). Model definuje hranice pro hvězdy hlavní posloupnosti spektrálních typů F, G, K a M s efektivní teplotou mezi 2 600 K a 7 200 K.Velikosti těles a vzdálenosti mezi nimi nejsou v měřítku. Vzdálenosti planet od jejich hvězd jsou však zobrazeny v jednotném měřítku, platném jak pro Slunce, tak pro vybranou hvězdu. Hvězdy jsou zobrazeny v poměru ke Slunci, pokud to velikost obrázku umožňuje. Pro výrazně větší hvězdy je zobrazeno základní kolečko s uvedením násobku velikosti Slunce.

Vzhledem k absenci ustáleného českého názvosloví pro hranice obyvatelné zóny jsou v obrázku všechny popisky v anglickém jazyce. Klíčové termíny jsou vysvětleny v legendě pod obrázkem.

Obyvatelná zóna

Na vodorovné ose je vzdálenost v astronomických jednotkách [au]; 1 au ≈ 149,6 milionu km, což odpovídá přibližné vzdálenosti Slunce–Země.

Názvy: Solar system (Sluneční soustava), Sun (Slunce), Mercury (Merkur), Venus (Venuše), Earth (Země), Uranus (Uran), Neptune (Neptun). Star system (hvězdný systém).

Hranice:

  • Recent Venus (RV) – doslova: nedávná Venuše; označuje vnitřní okraj obyvatelné zóny podle podmínek, kdy Venuše mohla mít ještě kapalnou vodu. Přídavné jméno recent odkazuje na geologicky nedávné období (řádově miliony let).
  • Runaway Greenhouse (RG) – doslova: únikový skleníkový efekt; označuje stav, kdy skleníkový efekt způsobí nevratné odpaření oceánů. Termín se používá zejména pro modelování vývoje Venuše.
  • Moist Greenhouse (MoG) – doslova: vlhký skleníkový efekt; přechodná fáze před úplným únikovým skleníkovým efektem, kdy vodní pára proniká do stratosféry.
  • Maximum Greenhouse (MG) – doslova: maximální skleníkový efekt; vnější hranice, kde kombinace CO2 a dalších plynů ještě udržuje kapalnou vodu.
  • Early Mars (EM) – doslova: raný Mars; odpovídá období před 3–4 miliardami let, kdy Mars potenciálně měl tekoucí vodu..

Oblasti:

  • Too Hot Zone – doslova: oblast mezi hvězdou a Recent Venus s teplotami znemožňujícími kapalnou vodu..
  • Optimistic Habitable Zone (HZ) – doslova: optimistická obyvatelná zóna, mezi Recent Venus a Early Mars; zahrnuje jak současné, tak historicky obyvatelné planety (včetně rané Venuše a Marsu).
  • Classical Habitable Zone (HZ) – doslova: konzervativní obyvatelná zóna, mezi Runaway – Maximum Greenhouse; užší definice založená na současných podmínkách pro kapalnou vodu.
  • Too Cold Zone – doslova: příliš chladná oblast, za Early Mars; příliš daleko od hvězdy, voda pouze ve zmrzlé podobě.

Podle:

  • BLOCH, J. Kalkulátor obyvatelnosti exoplanet. Plzeň, 2025. Diplomová práce. Fakulta aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni. Vedoucí práce Ota Kéhar.
  • J. F. KASTING et al. (1993). Habitable zones around main sequence stars. Icarus, 101(1), 108-128. doi: 10.1006/icar.1993.1010
  • R. K. KOPPARAPU et al. (2013). Habitable zones around main-sequence stars: New estimates. Astrophys. J. vol. 765. no. 2. p. 131. Feb. 2013. doi: 10.1088/0004-637X/765/2/131.

Stránka byla naposledy editována 29. ledna 2017 v 9:24.
Stránka byla od 15. 1. 2010 zobrazena 1501301krát.

Vytištěno ze stránky projektu Hvězdy (objekty.astro.fpe.zcu.cz/hvezdy/exoplaneta-Kepler-1814)
Nahrávám...